Nejenže mi včerejšího dne konečně přišla ta kouzelná vecička nesoucí jméno ZENIT11 a konečně jsem se pořádně vyspala, jako bonus jsem zase strávila kouzelný večer s And. Řešily jsme finanční krizi Řecka, popíjeli CINZANO a celý večer se smály své mimořádné hlouposti.
milovaná And v milovaném svetru
Mimo všechny jiné aktivity posledních dvou dní jsem také stihla objeviti opravnu báječnou knížku. Jmenuje se Blýskání na časy a napsal ji takový pán, který se jmenuje Pelham Grenville Wodehouse. Pro ukázku povahy pana spisovatele vám sem házím úryvek z Předmluvy.
"Jistý kritik - neboť takoví lide, říkám to s lítostí, existují - utrousil ohavnou poznámku o mém posledním románu, že obsahuje všechny staré wodehousovské postavy pod jinými jmény. Teď už ho pravděpodobně sežrali medvědi, jako děti, které se vysmívaly proroku Eliášovi. Ale pokud je stále ještě naživu, nebude moci vznést podobné obvynění proti Blýskání na časy. Svou nadměrnou inteligencí převezl jsem tentokrát tohoto pána tím, že jsem uvedl všechny wodehousovské postavy pod stejnými jmény. Dovedu si představit, jak teď bude připadat sám sobě dokonale pošetilý..."
Dle mého názoru je to kniha, o které se opovážím říct, že je opravdu bájo. Je plná anglického humoru, nerozluštitelných jmen a podivností, jako je mluvící keř a (jak říká sám autor) velevynikající prase, Císařovna z Blandings.
Zbývá snad jen dodat pár fotek neurčitého původu..
...a na úplný konec mí milovaní
Žádné komentáře:
Okomentovat