2011/10/21

portrait


ráda fotím momentky
ráda fotím lidi, když neví, že je fotím
takové jsou výsledky mého snažení




2011/10/16

snapshot


... s kouřem z cigaret

v dobrém i zlém..
   Okouzlující to bytost, slečna vtipná, milá, krásná, mnohdy chytrá. Blonďatá.
Dnes máte tu čes poznat slečnu Terezu. Ovšem abych vás hned vyvedla z omylu, se svatými si ji nepleťte.
   Je to slečna blonďatá, holka modrooká. Nejspíš v sobě má přírodní krásu, protože s make-upem vypadá skoro stejně jako bez něj. Věřte nebo ne, je krásná. Je štíhlá.
   Až jednou vyroste tak nejspíš bude povídat o hradech nebo letenkách s nadšenými turisty a otrávenými cestovateli. Její budoucnost vidím růžově. I když z dětského snu nic nevyleze, zvířátka prostě uzdravovat nebude.
   Vzhledem k jejím známostem si zařídila velmi příjemně fungující metabolismus. Jo, chutná ji kečup, je schopná ho jíst po lžičkách. Nenávidí brokolici v jakémkoli stavu. Jí prakticky všechno.
Má ráda kávu, ovšem je v těch nejkritičtějších stavech ospalosti. Má rada pivo, což trochu kazí dojem dámy. No není to zrovna dáma, je to slečna ztřeštěná.
   Je to slečna, se kterou jsme se prý kazily. Já ji, ona mě a přitom nikdo nikoho. Ona byla ta slečna, se kterou jsem byla poprví na táboře. Ta, kterou jsem nejdřív hrozně nesnášela, pak měla ráda, pak nechtěla za nikoho vyměnit. Teď už je to jen klišé, jen vzpomínky, fotky a smích nad dětinskostí s kouřem z cigaret.