summer. please!

chci léto!

chci ho hned!

film je z léta, připomněl mi ho.
můžu jen trpělivě sledovat jak se prodlužuje den.

jak taje sníh a jak pomalu všechno začíná kvést. 

fuck! nesnáším zimu.

echoes II

echoes

"doufám, že ozvěny mých ozvěn si vezmete sebou domů a tam budou ozvěnami vašich ozvěn"

   Patřiti do umělecké sféry beru jakožto poctu. Jsem šťastna.
   Na vědomost se dává, že dnešního dne konala se vernisáž jistého pana Steiningera. Jsem nadšena.
   Objevilo se spousta lidí. Všichni se zájmem a dobrou náladou.
   Vítejte, tohle je umění.

friaday thirteen

   Netuším proč by měl být pátek třináctého nešťastný den. Možná proto aby aspoň jednou za čas mohli lidé vymlouvat, že za nemůžou za to, že si zvrtli kotník a špatně napsali pololetky.

   Můj pátek byl báječný. 

   Milý deníčku, miluji boty! Když už se rozhoupu k tomu, že jedu nakupovat, musím si koupit aspoň jedny, aspoň. Jednoho krásného dne se mi to vymstí, jo jó, to tak.

Jsem žena, u žen je láska k botám normální. 

Viděla jsem. Zkusila jsem. Zamilovala jsem se. Koupila je!

   S drahou D jsme došly k závěru, že každý pátek třináctého čirou náhodou trávíme spolu. Mám tu náhodu ráda, stejně tak jako drahou D a milého Filipa.

all i want for christmas is you

   Úspěšně jsem nazdobila stromeček. Včas jsem nakoupila všechny dary a kouzelně je zabalila. Stihla jsem dokonce upéct cukroví. Štve mne jen to, že na mou maličkost dopadá vánoční šílenství krapet opožděně.
  

   Vánoční fanatismus na (ne)štěstí prostoupil i poslední před prázdninové dny strávené ve školní lavici. V mém milovaném anglickém jazyku jsem zpívaly, no, zpívaly, spíše poslouchaly. Ale já jako obvykle krákala svým "medovým" hláskem, že všechno co na vánoce chci jsi ty.

live and slowly rot

No. podle mých výpočtů byste se měl už pomalu cítit zase v pořádku.

  Piju. Žiju! Ale.. Jednoho vskutku krásného dne stejně zhniju.
Máme týden do Vánoc. Nemám koupený ani jeden dárek, nepeču cukrový a nestihla jsem každoroční Vánoční trhy plné vůně svařeného vína a zvuku zvonků.
   Jako omluva za tohle všechno je psychické rozpoložení mé maličkosti. Jsem opravdu šikovný člověk, zakopávám o patníky a padám na beton (doslova). Připadala jsem si tak trochu jako choť pana Frankensteina.
Ovšem na kráse mi to opravdu neubralo, nebo spíše na egu.
   Za dobu strávenou doma, jsem stihla shlédnou filmy jako Americká krása, Melancholia nebo V jako Vendeta. Jsem jimi unešena, jsem šťastná, že jsem je konečně viděla.
   "a idee, ty nelze zastřelit". Miluji tu větu, protože v sobě skrývá moc, sílu ducha.  Oblíbila jsem si postavu Lestera, nesmíří se s osudem, nehraje divadlo "sladkého" předměstí.
Neštěstím ovšem zůstává, že jsou to jen filmy, jen herci a kouzelné příběhy.

word to word

   Jsem prostě člověk co rád poslouchá, když jiní mluví, když zarytě řeší životně důležitá témata nebo snad posílají dál události posledních dnů. 

   Dnešní odpoledne jsem strávila podobně a to čirou náhodou. Bylo plné debat o Skittles a přípravách na dlouho očekávaný přelom let. 

   Děkuji náhodě, že byla tak přívětivá a já mohla takhle strávit volný čas.

sogood

   Pokud jde o mou maličkost, užívám si těch pár slunečných dní. Dnešního dne jsem navštívila takzvanou "hrabku", je to něco jako 2hand jen s tím rozdílem, že jde o obrovské hromady hader, mnohdy nepoužitelných hader, ale když má člověk štěstí, najde věci ještě s cedulkou z obchodu. Byla jsem tam podruhé v životě, poprvé sama, jinak řečeno bez matky. Našla jsem kouzelné pánské sako, chci ho hrozně dlouho, ale nové klasické sako by mě vyšlo dosti draho na to, co s ním po koupi zamýšlím. Pak nějaký svetr, bez těch to prostě nejde, a kouzelnou sukni, ale ta ještě musí projít pár úpravami.
   Tímto jsem asi zhrnula dnešek, dále jsem byla venku s míma drahýma, s Filim a Honzíkem. Mám je moc ráda, je s nimi legrace, mají vkus a většinou zdílejí mé nadšení.

not stray

   Užila jsem si den. Den plný chození, mluvení, focení a cigaret.
Pokusím se svůj den přiblížit fotkama, nic jiného mi totiž nezbylo. Snad jen prázdný hrnek od kafe a nedopalky od cigaret.

milý Matěj

každej chtěl pálit Marlboro, 

nic nebylo cenější než smích

And, Anrei, Andrea, AndreyQa
jednoduše řečeno má drahá milovaná

chance meetings

...kdybys byla Seina, chci bejt tvoje Paříž... 

   Dne 16. května, bylo to skvostné pondělí, jsem nalezla Červenou židli. Vypadala jakoby někomu vypadla z okna, jen tak si ležela na chodníku. Ale to nemění nic na situaci, že jsem s ní chtěla fotku.

   Bydlí v městě, které neví o slově baret, které neví o výrazu rudá rtěnka a pro které znamená půlka mého šatníku největší troufalost vůči "vkusu"(vkus je srovnáván dle měřítek zdejších obyvatel-fotbalistů, šampónků a slečen, co neznají jiný obchod než NewYorker)
   Pro kolemjdoucí to byl asi zajímavý pohled, miluju ty pohledy, který se jim naskytl to Pondělí. V poslední době uznávám teorii "Vysoký pas a vše za ním", jinak řečeno nosím trička, košile, halenky a všechny jiné svršky skoro pořád v kalhotech, kraťasech či sukních s vysokým pasem.

...a představte si, že mé EGO je prý tak vysoké, 

že byste na jeho vrchol 

ani z toho paneláku zamnou nedosáhly

...v mém druhém skorodomově 

...omlouvám se, že je v zrcadle, ale nemohla jsem jí odolat