...kdybys byla Seina, chci bejt tvoje Paříž...
Dne 16. května, bylo to skvostné pondělí, jsem nalezla Červenou židli. Vypadala jakoby někomu vypadla z okna, jen tak si ležela na chodníku. Ale to nemění nic na situaci, že jsem s ní chtěla fotku.
Bydlí v městě, které neví o slově baret, které neví o výrazu rudá rtěnka a pro které znamená půlka mého šatníku největší troufalost vůči "vkusu"(vkus je srovnáván dle měřítek zdejších obyvatel-fotbalistů, šampónků a slečen, co neznají jiný obchod než NewYorker)
Pro kolemjdoucí to byl asi zajímavý pohled, miluju ty pohledy, který se jim naskytl to Pondělí. V poslední době uznávám teorii "Vysoký pas a vše za ním", jinak řečeno nosím trička, košile, halenky a všechny jiné svršky skoro pořád v kalhotech, kraťasech či sukních s vysokým pasem.
...a představte si, že mé EGO je prý tak vysoké,
že byste na jeho vrchol
ani z toho paneláku zamnou nedosáhly
...v mém druhém skorodomově
...omlouvám se, že je v zrcadle, ale nemohla jsem jí odolat
Aničko, jsou i lidi kterým se tvůj styl líbí ;) a já patřím hned mezi ně ! :) Na takové "lidi" se můžeš akorát z vysoka vy*rat. ;D
OdpovědětVymazat