Když se řekne týden, první co si představím je sedm dní. Sedm dní z většiny nemilých, přehnaně uspěchaných a monotónních. Vstanu, zcivilizuji se, přečtu dvacet stránek knihy ve vlaku, prospím školu, přečtu další (již jen) 15 stránek, neboť usínám i po prospaném dni, vypiju hodně kávy a proběhnu odpolednem.
Ano. Měla jsem ráda hektické tempo svého bytí.
   Avšak během posledních týdnů zmizelo.
Čtu dvakrát víc, učím se dvakrát víc, na přátele mám dvakrát více času. Sladké zbohem nedostatkům.

 jsem Annemarie a jsem princezna. 

stavím zámky ve svým světě.

maj vysoký stropy, zažloutlý bílý stěny a francouzký okna.